Moje povídka 2 .......
26. 5. 2006
Tak snad se vám to bude trochu líbit aspoň.......
S mojí kamarádkou Janou se nám moc líbí skupina Tokio Hotel. Vždy jsme dokázali na toto téma prokecat neskutečnou dobu. Mě se ze vše nejvíce líbil Bill a jí Tom. Pokaždé když byla nějaká soutěž o lístky a cokoliv o nich vždy jsme se zúčastnili, ale nikdy jsme neměli dost štěstí, abych něco vyhráli. Až jednou mi Jana zavolala, že má dva lístky na koncert. Nejdříve jsem jí nevěřila,ale pak jsem k ní přišla a uviděla to …fakt měla dva lístky na koncert. Obě jsme byli hrozně šťastné. S rodiči to bylo rychle vyřešeno . Řekli jsem jim že v tom je i ubytování v hotelu a vše co potřebujeme na čtyři dny. Když přišel ten den kdy jsem měli odjet byla jsem hrozně nervózní. Na cestě jsem se seznámili se spousto nových lidí. Cesta nám uběhla hrozně rychle a potom co nás ubytovali klem23 hodiny v hotelu padli jsem únavou do postele a usnuly. V pátek jsem řešili co si vezmeme na ten koncert a vše kolem toho. Naštěstí jsem měli zajištěný místa ve předu v první řadě.Když začal Bill zpívat všechny faninky začali ječet jak o život. Stále jsem mohla oči nechat na Billovi a někdy jsem měla takový pocit jako by se na mě podíval, lae to se mi asi zdálo. Koukla jsem se na Janu a ta stále jen koukala na Toma a bylo na ní vidět jak moc je šťastná asi jako já. Při jedné písničce si Bill klekl a podával si ruce s faninkami. A doufala, že se ke mně taky dostane, ale těsně přede mou se zvedl,ale něco mu spadlo na zem. Koukla jsem se na zem a uviděla Billův řetízek. Asi si toho ani nevšiml. Sehnula jsem se a snažila se pro něj natáhnout. Ale chyběl mi malý kousek,ale pak jsem ho držela už v ruce. Byla jsem strašně v šoku nevěděla co mám dělat a tak jsem ho ukázala Janě. Ta jen na mě vykulila oči a ptala se mě kde sem ho vzal. Vše sem jí řekla. A celý zbytek koncertu jsem ho držela v ruce a přemýšlela co sním mám udělat. Po koncertě jsme se hned Jany zeptala jestli si ho mám nechat nebo ho mám vrátit. Řekla mi, že si ho mám nechat, ale já ho chtěla vrátit. Zeptala jsem se jí jestli mi pomůže nějak se k Billovi přiblížit a upozornit ho na to. Ona se mi začala smát a řekla mi, že to stejně nevyjde. Trošku mě to zklamalo, ale stále jsem ho chtěla vrátit. Pak nakonec souhlasila. Po koncertě byla autogramiáda. Natlačili jsem se úplně co nejblíže, ale byli jsme od sebe asi pět metrů. Najednou se přede mě postavili nějaký holky a já nic neviděla. Pomyslela jsme si, že je to vše ztraceno. Ale mezitím se podařilo Janě na sebe upoutat Tomovu pozornost. Teďka bylo celkem vhodný, že jsem se pečlivě učili němčinu. Když k ní přišel a podepisoval se jí tak na něj vybalila to, že máme Billův náramek. Koukal na ní jako kdyby spadla z višně a pak odešel za Billem. Bill si jen šáhl na zápěstí a zjistil, že mu opravdu chybí ten náramek. Tom řekl jednomu „bodigárdovi“ aby vzal tu dívku a ukázal na Janu k nim dozadu. Já jsem mezitím bojoval o místo vepředu,ale beznadějně. Na Janu jsem už ani neviděl a tak už jsem chtěla vytahovat mobil,ale…..Jana mezitím řekla tomu chlapovi a Tomovi, že je tu se mnou a já mám ten náramek. Najednou mě někdo chytl za ruku otočila se a tam nějaký chlap jak hora mi řekl, že na mě čeká kamarádka a, že mám Billův náramek. Ukázal jsem mu ho a on mě odvedl za Janou dozadu. Chvíli jsem tam čekali a ona mi vyprávěla jak se jí to podařilo. Nemohla jsem tomu uvěřit. Za chvíli jsem slyšela hlasy a zvuk otevírajících dveřích. Vstoupili tam čtyři kluci a koukali jsme na sebe. Najednou k nám přišel Tom a zeptal se nás na jména . V tom už tam byli všichni kluci. Jana se ujala slova, řekla ža já jsem Terka a ona Jana. Kluci se nás usmívali a já jsem pak podala Billovi jeho náramek. On se usmál a poděkoval mi. Zeptal jak se mi povedlo ho najít a vrátit mu ho. Tak jsem mu to řekla a on nemohl uvěřit. Pak se nás zeptali jestli si s nimi nedáme něco k pití. Kouki jsem se na sebe a souhlasili. Sedli jsem si na gauč a povídali jsem si. Divili se, že jsme česky a umíme tak dobře německy. Usmáli se na ně a řekli, že máme známého, který umí německy a tak se učíme ve škole. Skvěle jsem si s nimi tak dobře rozuměli. Pak už jsem zjistili, že je 23:40. Řekli jsem klukům, že už musíme jít. Řekli jsem jim, že jsem si s nimi skvěle užili. Bill mi ještě jednou poděkoval a řekl mi, že se diví, že jsem si ho nenechala. Jenom jsem se usmála a najednou se mě Bill zeptal jestli bych s nim někam zítra nešla. Odpověděla jsem, že budu moc ráda. Vzal si na mě číslo na mobil a pak mi řekla, že se mi ozve. Pak jsem odešli. Cestou jsem to řešili a já přemýšlela jestli to byla pravda. Jana byla hotová z toho, že má jít zítra k Tomovi. Teďka mizačalo vrtat hlavou to jestli se opravdu ozve nebo ne. Jana do nestrčila a řekla mi, že mi zvoní mobil. Volalo mi nějaké neznámé číslo. Lekla jsem se, že by snad Bill…. Zvedla jsem to a řekla prosim. Na druhé straně se ozvalo .. Jsi to ty Terez ??? Rychle jsem odpověděla, že jo. Poznala jsem, že je to Bill. Zeptal se mě teda kam bych chtěla jít. Odpověděla jsem, že si můžeme někde sednout a pak se uvidí…. Souhlasil se mnou a pak mi popřál hezký sny a pak zavěsil. Do hotelu jsem se připlácali asi kolem půl jedné. Když jsem si konečně lehla cítila jsem jak na mě jde únava a hnedka jsem usnula. Ráno jsem se vzbudila celkem brzy, asi kolem osmé hodiny. Zapnula jsem mobil a hned mi to ukázalo dvě SMSky . Koukla jsem jedna byla od rodičů a druhá od Billa. Rychle jsem otevřela tu od Billa. Stálo tam, že se u mě v 10 hodin staví. Udiveně jsem se koukala do mobila a přemýšlela jak ví jaký máme hotel. Ale pak mě napadl, že to Jan řekla Tomovi a ten Billovi. Poté jsme se dokodrcala do sprchy a pak jsem se zkulturnila. Chvilinku před 10 hodinou jsem sešla dolů do haly hotelu. Bill už tam čekal. Šla jsem k němu a pozdravila ho. On se ke mně naklonil a políbil mě na tvář a pak se usmál. Šli jsem do jedné kavárny kde to bylo moc hezké. Tam jsem se bavili snad o všem pak se mě zeptal do kdy tu jsem. Trošičku smutně jsem řekla, že už zítra odjíždíme. Koukl se na mě takovým smutným podhledem a já ne něho též. Poté bylo malinko ticho a když jsem dopili vydali jsme se na z5. Skvěle jsme si rozuměli přitom jsem se viděli podruhé v životě. Bylo mi sním strašně hezky. Vůbec se mi nechtělo domů. Pak mě vyprovodil až k hotelu . Stáli jsem tam Bill se mě zeptal jestli jsem si to užila a jestli se mi to líbilo. Řekla jsem, že mi nikdy předtím nebylo lépe. Usmál se na mě a já na něho. Pak se ke mně přibližoval , ucítila jsem jeho vůni a pak jsem se políbili. Bylo to strašně krásný a příjemný. Nechtěla jsem aby tahle chvíle skončila. Pak jsem se ne něho usmála a odešla. Asi za hodinku mi přišla SMSka od Billa. Bylo v ní že jsem moc milá hezká dívka , a že mu se mnou bylo moc hezky. Byla jsem ráda a odepsala jsem po chvilce. Že jsem moc ráda,ž jsem ho mohla poznat blíže ,ale že mě mrzí, že zítra musím odjet domů. Nemusela jsem dlouho čekat na odpověď. Napsal mi,že ho to taky mrzí, že odjedu když si spolu tak skvěle rozumíme. A ještě co kdybych někam ještě vyrazili i s Janou a Tomem ?? Neváhal jsem a odepsala že to je skvělý nápad. Domluvili jsem se na kino a pak podle nálady uvidíme co dál. A že nás vyzvednou v 19 hodin. Začali jsme se s Janou připravovat kolem 18 hodiny a musím uznat, že nám to i slušelo. J Kluci byli dole přesně, když nás uviděli koukali na nás jako by nás nepoznali. Jako pozdrav nás políbili na líčko. Cestou do kina jsem se smáli a užívali si poslední společný večer. V kině dávali komedii takže jsem se celkem nasmáli. Moc se mi líbil Billův usměv, ráda jsem ho pozorovala když se smál. Pak bylo kolem 23 hodin a my řekli, že bychom měli jít, že ráno v 6 hodin stáváme. Bill se na mě podíval a bylo vidět,že ho to mrzí. Tak jsem rychle řekla, že by mohli jít teda k nám ještě. Bill se rozzářil a oba souhlasili. Na pokoji jsem si povídal a vychutnávali si poslední hodiny s klukama. Ve 3 hodiny ráno kluci řekli,že už půjdou. Vůbec jsem nechtěl ,aby Bill odešel, ale jinak to nešlo. U dveřích jsem se s Bilem rozloučila polibkem an ,který jsem nikdy nechtěla zapomenout. Viděla jsem Janu a poznala,že nechce domů, že by radši zůstala s Tomem. Bill mi řekl, že se mnou prožil fakt hezké dny v jeho životě. A že ho mrzí, že se už asi nikdy neuvidíme a já věděla jak moc mi bude chybět. Nakonec jsem mu za vše poděkovala ,že to bylo to nejlepší to co jsem mohla prožít hlavně s ním. Bill se mi podíval do očí a sundal si ten náramek co jsem mu vrátila. Podal mi ho a řekl ať si ho nechám na památku na něj, abych na něj nikdy nezapomněla. Cítila jsem jak se mi do očí hrnou slzy a já neměla slov. Řekl mi ať nepláču, že to bude zase dobré. Odpověděla jsem že snad jo . Pak jsem si ještě vyměnili adresy a slibili si , že si budeme psát a volat. A pak odešel. Nemohli jsem spát a tak jsme jen seděli a mlčeli. Bylo nám to hodně líto. V autobuse nám moc veselo nebylo, ale oproti jiným holkám jsme byli ty nejšťastnější na světe. Doma jsem asi po týdnu sebrala odvahu a Billovi napsala. Psali jsem si asi kolem dvou měsíců a já poznala že jsem se do Billa zamilovala. A tak jsem to už v sobě nemohla dusit a prostě jsem mu to napsala. Odpověď mě překvapila. Napsal mi že mu moc chybím a že se do mě taky zamiloval. Byla jsem na jenu stranu strašně šťastná, ale i smutná , protože jsem měla malou naději nato že se snim zase uvidím. S Billem jsem si začali spíše volat a psát SMSky ,ale dopisy jsme si stále psali. Na Billa mi zůstali krásné vzpomínky a jeho náramek ,který zásadně nesundávám z ruky a mám ho stále u sebe. A uvidíme třeba se ještě do Německa někdy podívám to už se nechá na osudu……
S mojí kamarádkou Janou se nám moc líbí skupina Tokio Hotel. Vždy jsme dokázali na toto téma prokecat neskutečnou dobu. Mě se ze vše nejvíce líbil Bill a jí Tom. Pokaždé když byla nějaká soutěž o lístky a cokoliv o nich vždy jsme se zúčastnili, ale nikdy jsme neměli dost štěstí, abych něco vyhráli. Až jednou mi Jana zavolala, že má dva lístky na koncert. Nejdříve jsem jí nevěřila,ale pak jsem k ní přišla a uviděla to …fakt měla dva lístky na koncert. Obě jsme byli hrozně šťastné. S rodiči to bylo rychle vyřešeno . Řekli jsem jim že v tom je i ubytování v hotelu a vše co potřebujeme na čtyři dny. Když přišel ten den kdy jsem měli odjet byla jsem hrozně nervózní. Na cestě jsem se seznámili se spousto nových lidí. Cesta nám uběhla hrozně rychle a potom co nás ubytovali klem23 hodiny v hotelu padli jsem únavou do postele a usnuly. V pátek jsem řešili co si vezmeme na ten koncert a vše kolem toho. Naštěstí jsem měli zajištěný místa ve předu v první řadě.Když začal Bill zpívat všechny faninky začali ječet jak o život. Stále jsem mohla oči nechat na Billovi a někdy jsem měla takový pocit jako by se na mě podíval, lae to se mi asi zdálo. Koukla jsem se na Janu a ta stále jen koukala na Toma a bylo na ní vidět jak moc je šťastná asi jako já. Při jedné písničce si Bill klekl a podával si ruce s faninkami. A doufala, že se ke mně taky dostane, ale těsně přede mou se zvedl,ale něco mu spadlo na zem. Koukla jsem se na zem a uviděla Billův řetízek. Asi si toho ani nevšiml. Sehnula jsem se a snažila se pro něj natáhnout. Ale chyběl mi malý kousek,ale pak jsem ho držela už v ruce. Byla jsem strašně v šoku nevěděla co mám dělat a tak jsem ho ukázala Janě. Ta jen na mě vykulila oči a ptala se mě kde sem ho vzal. Vše sem jí řekla. A celý zbytek koncertu jsem ho držela v ruce a přemýšlela co sním mám udělat. Po koncertě jsme se hned Jany zeptala jestli si ho mám nechat nebo ho mám vrátit. Řekla mi, že si ho mám nechat, ale já ho chtěla vrátit. Zeptala jsem se jí jestli mi pomůže nějak se k Billovi přiblížit a upozornit ho na to. Ona se mi začala smát a řekla mi, že to stejně nevyjde. Trošku mě to zklamalo, ale stále jsem ho chtěla vrátit. Pak nakonec souhlasila. Po koncertě byla autogramiáda. Natlačili jsem se úplně co nejblíže, ale byli jsme od sebe asi pět metrů. Najednou se přede mě postavili nějaký holky a já nic neviděla. Pomyslela jsme si, že je to vše ztraceno. Ale mezitím se podařilo Janě na sebe upoutat Tomovu pozornost. Teďka bylo celkem vhodný, že jsem se pečlivě učili němčinu. Když k ní přišel a podepisoval se jí tak na něj vybalila to, že máme Billův náramek. Koukal na ní jako kdyby spadla z višně a pak odešel za Billem. Bill si jen šáhl na zápěstí a zjistil, že mu opravdu chybí ten náramek. Tom řekl jednomu „bodigárdovi“ aby vzal tu dívku a ukázal na Janu k nim dozadu. Já jsem mezitím bojoval o místo vepředu,ale beznadějně. Na Janu jsem už ani neviděl a tak už jsem chtěla vytahovat mobil,ale…..Jana mezitím řekla tomu chlapovi a Tomovi, že je tu se mnou a já mám ten náramek. Najednou mě někdo chytl za ruku otočila se a tam nějaký chlap jak hora mi řekl, že na mě čeká kamarádka a, že mám Billův náramek. Ukázal jsem mu ho a on mě odvedl za Janou dozadu. Chvíli jsem tam čekali a ona mi vyprávěla jak se jí to podařilo. Nemohla jsem tomu uvěřit. Za chvíli jsem slyšela hlasy a zvuk otevírajících dveřích. Vstoupili tam čtyři kluci a koukali jsme na sebe. Najednou k nám přišel Tom a zeptal se nás na jména . V tom už tam byli všichni kluci. Jana se ujala slova, řekla ža já jsem Terka a ona Jana. Kluci se nás usmívali a já jsem pak podala Billovi jeho náramek. On se usmál a poděkoval mi. Zeptal jak se mi povedlo ho najít a vrátit mu ho. Tak jsem mu to řekla a on nemohl uvěřit. Pak se nás zeptali jestli si s nimi nedáme něco k pití. Kouki jsem se na sebe a souhlasili. Sedli jsem si na gauč a povídali jsem si. Divili se, že jsme česky a umíme tak dobře německy. Usmáli se na ně a řekli, že máme známého, který umí německy a tak se učíme ve škole. Skvěle jsem si s nimi tak dobře rozuměli. Pak už jsem zjistili, že je 23:40. Řekli jsem klukům, že už musíme jít. Řekli jsem jim, že jsem si s nimi skvěle užili. Bill mi ještě jednou poděkoval a řekl mi, že se diví, že jsem si ho nenechala. Jenom jsem se usmála a najednou se mě Bill zeptal jestli bych s nim někam zítra nešla. Odpověděla jsem, že budu moc ráda. Vzal si na mě číslo na mobil a pak mi řekla, že se mi ozve. Pak jsem odešli. Cestou jsem to řešili a já přemýšlela jestli to byla pravda. Jana byla hotová z toho, že má jít zítra k Tomovi. Teďka mizačalo vrtat hlavou to jestli se opravdu ozve nebo ne. Jana do nestrčila a řekla mi, že mi zvoní mobil. Volalo mi nějaké neznámé číslo. Lekla jsem se, že by snad Bill…. Zvedla jsem to a řekla prosim. Na druhé straně se ozvalo .. Jsi to ty Terez ??? Rychle jsem odpověděla, že jo. Poznala jsem, že je to Bill. Zeptal se mě teda kam bych chtěla jít. Odpověděla jsem, že si můžeme někde sednout a pak se uvidí…. Souhlasil se mnou a pak mi popřál hezký sny a pak zavěsil. Do hotelu jsem se připlácali asi kolem půl jedné. Když jsem si konečně lehla cítila jsem jak na mě jde únava a hnedka jsem usnula. Ráno jsem se vzbudila celkem brzy, asi kolem osmé hodiny. Zapnula jsem mobil a hned mi to ukázalo dvě SMSky . Koukla jsem jedna byla od rodičů a druhá od Billa. Rychle jsem otevřela tu od Billa. Stálo tam, že se u mě v 10 hodin staví. Udiveně jsem se koukala do mobila a přemýšlela jak ví jaký máme hotel. Ale pak mě napadl, že to Jan řekla Tomovi a ten Billovi. Poté jsme se dokodrcala do sprchy a pak jsem se zkulturnila. Chvilinku před 10 hodinou jsem sešla dolů do haly hotelu. Bill už tam čekal. Šla jsem k němu a pozdravila ho. On se ke mně naklonil a políbil mě na tvář a pak se usmál. Šli jsem do jedné kavárny kde to bylo moc hezké. Tam jsem se bavili snad o všem pak se mě zeptal do kdy tu jsem. Trošičku smutně jsem řekla, že už zítra odjíždíme. Koukl se na mě takovým smutným podhledem a já ne něho též. Poté bylo malinko ticho a když jsem dopili vydali jsme se na z5. Skvěle jsme si rozuměli přitom jsem se viděli podruhé v životě. Bylo mi sním strašně hezky. Vůbec se mi nechtělo domů. Pak mě vyprovodil až k hotelu . Stáli jsem tam Bill se mě zeptal jestli jsem si to užila a jestli se mi to líbilo. Řekla jsem, že mi nikdy předtím nebylo lépe. Usmál se na mě a já na něho. Pak se ke mně přibližoval , ucítila jsem jeho vůni a pak jsem se políbili. Bylo to strašně krásný a příjemný. Nechtěla jsem aby tahle chvíle skončila. Pak jsem se ne něho usmála a odešla. Asi za hodinku mi přišla SMSka od Billa. Bylo v ní že jsem moc milá hezká dívka , a že mu se mnou bylo moc hezky. Byla jsem ráda a odepsala jsem po chvilce. Že jsem moc ráda,ž jsem ho mohla poznat blíže ,ale že mě mrzí, že zítra musím odjet domů. Nemusela jsem dlouho čekat na odpověď. Napsal mi,že ho to taky mrzí, že odjedu když si spolu tak skvěle rozumíme. A ještě co kdybych někam ještě vyrazili i s Janou a Tomem ?? Neváhal jsem a odepsala že to je skvělý nápad. Domluvili jsem se na kino a pak podle nálady uvidíme co dál. A že nás vyzvednou v 19 hodin. Začali jsme se s Janou připravovat kolem 18 hodiny a musím uznat, že nám to i slušelo. J Kluci byli dole přesně, když nás uviděli koukali na nás jako by nás nepoznali. Jako pozdrav nás políbili na líčko. Cestou do kina jsem se smáli a užívali si poslední společný večer. V kině dávali komedii takže jsem se celkem nasmáli. Moc se mi líbil Billův usměv, ráda jsem ho pozorovala když se smál. Pak bylo kolem 23 hodin a my řekli, že bychom měli jít, že ráno v 6 hodin stáváme. Bill se na mě podíval a bylo vidět,že ho to mrzí. Tak jsem rychle řekla, že by mohli jít teda k nám ještě. Bill se rozzářil a oba souhlasili. Na pokoji jsem si povídal a vychutnávali si poslední hodiny s klukama. Ve 3 hodiny ráno kluci řekli,že už půjdou. Vůbec jsem nechtěl ,aby Bill odešel, ale jinak to nešlo. U dveřích jsem se s Bilem rozloučila polibkem an ,který jsem nikdy nechtěla zapomenout. Viděla jsem Janu a poznala,že nechce domů, že by radši zůstala s Tomem. Bill mi řekl, že se mnou prožil fakt hezké dny v jeho životě. A že ho mrzí, že se už asi nikdy neuvidíme a já věděla jak moc mi bude chybět. Nakonec jsem mu za vše poděkovala ,že to bylo to nejlepší to co jsem mohla prožít hlavně s ním. Bill se mi podíval do očí a sundal si ten náramek co jsem mu vrátila. Podal mi ho a řekl ať si ho nechám na památku na něj, abych na něj nikdy nezapomněla. Cítila jsem jak se mi do očí hrnou slzy a já neměla slov. Řekl mi ať nepláču, že to bude zase dobré. Odpověděla jsem že snad jo . Pak jsem si ještě vyměnili adresy a slibili si , že si budeme psát a volat. A pak odešel. Nemohli jsem spát a tak jsme jen seděli a mlčeli. Bylo nám to hodně líto. V autobuse nám moc veselo nebylo, ale oproti jiným holkám jsme byli ty nejšťastnější na světe. Doma jsem asi po týdnu sebrala odvahu a Billovi napsala. Psali jsem si asi kolem dvou měsíců a já poznala že jsem se do Billa zamilovala. A tak jsem to už v sobě nemohla dusit a prostě jsem mu to napsala. Odpověď mě překvapila. Napsal mi že mu moc chybím a že se do mě taky zamiloval. Byla jsem na jenu stranu strašně šťastná, ale i smutná , protože jsem měla malou naději nato že se snim zase uvidím. S Billem jsem si začali spíše volat a psát SMSky ,ale dopisy jsme si stále psali. Na Billa mi zůstali krásné vzpomínky a jeho náramek ,který zásadně nesundávám z ruky a mám ho stále u sebe. A uvidíme třeba se ještě do Německa někdy podívám to už se nechá na osudu……
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
